Dolomity 2007

1.8. - 7.8.

 

Skupina přátel byciklů se domluvila, že by se opět mohli projet.

Objednali mikrobus s vlekem a začali se těšit.

Protože místo ještě bylo, byl jsem také přizván - jako dlouholetý zákazník pana Hroudy.

 

Těsně před odjezdem  - asi tři dny, zavolali z autodopravy, že stroj není pojízdný.

Takže po rychlé domluvě se zajistila dodávka, druhé auto dodávka pana Hroudy a třetí osobák Dana Selixe.

V pátek jsme s Pavlem Kutmanem odevzdali u Hroudů kola a bagáž a v sobotu ráno vyrazili do Úval na sraz a pro další účastníky.

Odjeli jsme asi v 10 hodin a po cestě Německem a přes Brenner dojeli do Cortiny d Ampezzo po devíti hodinách a 700 km.

Ubytovali se v kempu u říčky v údolí, takže každý výjezd znamenal cestu do kopce.

První den jsme si dali výjezd do sedla a pak jako bonbónek další výjezd s největším převýšením 20%.

Druhý den v pondělí bylo hnusné počasí,takže jsme vyjeli až po poledni a dorazili na sedlo Falzarego a protože začalo pršet vydali se zpět. Do kempu dojeli za deště absolovovali sprchu, jídlo, odpočinek a někteří i návštěvu vinného baru.

Třetí den jsme si udělali trasu přes sedlo Giau opět na sedlo Falzarego tentokrát z druhé strany a klesali do kempu.

Bohužel mi při sjezdu praskl ořech, takže bylo po šlapání. Musel jsem se tedy sebrat a jít pěšky zpět 8,5 km. Naštěstí mne svezlo auto 4 km. Z kopce mi to jelo, takže do kempu jsem dorazil snadno.

Večer jsme se v 17 přesunuli auty do druhého kempu Pozza di Fasso. Ovšem tentokát ne za 7 €, jakov Cortině, ale za 12,50 po dlouhém nám slevili 1€.

Ráno pršelo skoro až do oběda, takže jsme si většinou udělali odpočinkový den.

Odpoledne jsme se šli projít po městečku, pár lidí si udělali výlet lanovkou.Večer jsme si udělali hezky v pizzerii - víno, pizza, pivo.

Další ráno jsme se probudili do zimy. Auta zamrzlá, po vykouknutí sluníčka asi 6 stupňů. Za chvíli se začalo oteplovat a tak jsme se začali chystat na kolo.

Udělali jsme si královskou etapu přes čtyři passa, jak zde říkají průsmykům. Vzdálenost 85 km, 2240 m převýšení. Protože jsme již byli rozježdění, nebylo to takový problém.

Pouze vánice nás překvapila. To jsme v červenci nečekali. Ale naštěstí jsou všude hospody, takže to vyřešilo pár grogů, kafe a trochu jídla.

Do kempu jsme přijeli okolo šesté večer, najedli se a šli opět do pizzerie.

Poslední den v pátek jako první vyjel Pavel Kutman, který si dělal vlastní královskou etapu. Část lidí se rozhodla pro pěší výlet, pár pro krátké etapy, někteří jeli individuálně a zbytek - 4 jsme jeli přes dvě sedla. Protože jsme přijeli asi ve 13 h, rozhodli jsme se jet ještě okolo 16 h na Fedaiu - ještě jedno sedlo. Nahoře je velká přehradní nádrž. Takže jsme měli nakonec 115 km.

Večer přišli značně utahaní pěší turisté a ještě později dorazil Pavel Kutman po neuvěřitelných 200 km v horách a celkovém převýšení přes 4000 m!

Naštěstí se udělalo hezky a celkem teplo.

Večer jsme se najedli, poreferovali o zážitcích, vypili pár piv a šli spát.

V obou kempech jsme zažili mnoho čechů a také v krajině nebyl problém potkat krajany.

Ráno v sobotu budíček na šestou a v sedm odjezd domů.