Dolomity
2007
1.8. - 7.8.
Skupina
přátel byciklů se domluvila, že by se opět mohli projet.
Objednali
mikrobus s vlekem a začali se těšit.
Protože
místo ještě bylo, byl jsem také přizván - jako dlouholetý zákazník pana Hroudy.
Těsně před
odjezdem - asi tři dny, zavolali z
autodopravy, že stroj není pojízdný.
Takže po
rychlé domluvě se zajistila dodávka, druhé auto dodávka pana Hroudy a třetí
osobák Dana Selixe.
V pátek
jsme s Pavlem Kutmanem odevzdali u Hroudů kola a bagáž a v sobotu ráno vyrazili
do Úval na sraz a pro další účastníky.
Odjeli jsme
asi v 10 hodin a po cestě Německem a přes Brenner dojeli do Cortiny d Ampezzo
po devíti hodinách a 700 km.
Ubytovali
se v kempu u říčky v údolí, takže každý výjezd znamenal cestu do kopce.
První den
jsme si dali výjezd do sedla a pak jako bonbónek další výjezd s největším
převýšením 20%.
Druhý den v
pondělí bylo hnusné počasí,takže jsme vyjeli až po poledni a dorazili na sedlo
Falzarego a protože začalo pršet vydali se zpět. Do kempu dojeli za deště
absolovovali sprchu, jídlo, odpočinek a někteří i návštěvu vinného baru.
Třetí den
jsme si udělali trasu přes sedlo Giau opět na sedlo Falzarego tentokrát z druhé
strany a klesali do kempu.
Bohužel mi
při sjezdu praskl ořech, takže bylo po šlapání. Musel jsem se tedy sebrat a jít
pěšky zpět 8,5 km. Naštěstí mne svezlo auto 4 km. Z kopce mi to jelo, takže do
kempu jsem dorazil snadno.
Večer jsme
se v 17 přesunuli auty do druhého kempu Pozza di Fasso. Ovšem tentokát ne za 7
€, jakov Cortině, ale za 12,50 po dlouhém nám slevili 1€.
Ráno pršelo
skoro až do oběda, takže jsme si většinou udělali odpočinkový den.
Odpoledne
jsme se šli projít po městečku, pár lidí si udělali výlet lanovkou.Večer jsme
si udělali hezky v pizzerii - víno, pizza, pivo.
Další ráno
jsme se probudili do zimy. Auta zamrzlá, po vykouknutí sluníčka asi 6 stupňů.
Za chvíli se začalo oteplovat a tak jsme se začali chystat na kolo.
Udělali
jsme si královskou etapu přes čtyři passa, jak zde říkají průsmykům. Vzdálenost
85 km, 2240 m převýšení. Protože jsme již byli rozježdění, nebylo to takový
problém.
Pouze
vánice nás překvapila. To jsme v červenci nečekali. Ale naštěstí jsou všude
hospody, takže to vyřešilo pár grogů, kafe a trochu jídla.
Do kempu
jsme přijeli okolo šesté večer, najedli se a šli opět do pizzerie.
Poslední
den v pátek jako první vyjel
Večer
přišli značně utahaní pěší turisté a ještě později dorazil
Naštěstí se
udělalo hezky a celkem teplo.
Večer jsme
se najedli, poreferovali o zážitcích, vypili pár piv a šli spát.
V obou
kempech jsme zažili mnoho čechů a také v krajině nebyl problém potkat krajany.
Ráno v
sobotu budíček na šestou a v sedm odjezd domů.