Lyžování v Rakousku
Kamarád mi nabídl uvolněné místo na soukromém zájezdu do Rakouska, kousek od Salzburgu do obce Pruggern.
Pochopitelně jsem s díky přijal. V úterý jsem měl dovézt lyže a vybavení do práce, kde je on vyzvedl. Takže ráno s lehkou kocovinou, kterou mi přivodil kolega, jsem během pěti minut zabalil saky paky, naházel to do auta a odvezl.
Ve středu večer jsme vyrazili – tři auta, před námi 4 kamarádi po dvou v autě a já s kolegou a jeho manželkou. Po 400 km cestě jsme zdárně přijeli, ubytovali a méně odolní jedinci šli spát. Dva odolnější a žíznivější se ještě trochu popasovali s několika pivama a šli spát až k ránu.
Druhý den, jsme dojeli do většího střediska, kde nás přivítalo poněkud zamračené počasí. Teploty nad nulou, jako u nás. Další den sněžilo, odpoledne s deštěm, tak nás to ani moc nebavilo. Třetí den v sobotu jsme se přesunuli do menšího střediska, které není tak exponované a je blíž – vlastně pár zatáček na vesnicí, pět minut jízdy.
To se povedlo opravdu ukázkové počasí. Téměř bez lidí.
V neděli jsme si dali jen do 13 hodin, abychom pohodlně odjeli. A protože se tam každou chvíli válela mlha, ani nás to moc nemrzelo.
Okolo druhé jsme odjeli a k večeru byli v Praze.
Ceny byly docela příznivé – permanentka na 3 dny pro celé údolí (asi 100 km sjezdovek, nějakých 50 vleků a sedaček a kabinek) za 105 €, dopolední 8:30 až 12:30 za 26 €, ubytování 21 € na den.
Když si to srovnám s přeplněným Špindlem, kde se stojí taky čtvrt hodiny na sedačku (v Rakousku je mají kryté, aby na člověka nesněžilo) a stojí to 750 Kč, není o čem mluvit.
Jen ta cesta je delší a pivo stojí 3 €. Jídlo se docela cenou přibližuje. Dal jsem si hranolky s tatarkou a dostal jsem za 80 centů takovou porci na talíři, že jsem ji nedokázal sníst. U nás dají pár kousků do papírového pytlíka a chtějí za to 20 Kč. Takže tam je to vlastně levnější.
Nejenže nejsou fronty u vleku, oni nejsou ani na svahu. Například na Benecku udělali čtyřsedačku s obrovským výkonem, ale na sjezdovce se nedá jet, protože to je jak na Václaváku a místo na jízdu se musím soustředit, abych se s někým nesrazil. To samé další česká střediska.
Takže jsem spokojen.
Pojedu zas – pokud bude možnost.
René